NOVINKY
Domů / BIO / V Česku je už (nebo jen?) 133 skutečně zdravých škol
Energie života

V Česku je už (nebo jen?) 133 skutečně zdravých škol

Pokud se téma jídlo a stravování ve školní jídelně stane součástí vzdělávání a děti se dozvědí, odkud potraviny pocházejí a jakým způsobem jsou vyráběny, je pravděpodobnější, že si vyberou zdravý způsob stravování.

Každý rok jídelny vynaloží přes 7 miliard korun za zemědělské suroviny a potraviny. Pokud jídelny začnou  nakupovat od místních zemědělců a výrobců, jejich kupní síla pomůže vytvořit pracovní místa a další výhody pro místní ekonomiky, zejména ve venkovských zemědělských oblastech.

Za dobu, než předškolák dokončí svá středoškolská studia, zkonzumuje více než 4 000 pokrmů ve školní jídelně, což představuje 4 000 příležitostí, jak posílit tělo a mysl, jak se naučit mlsat bez negativních dopadů na zdraví a jak prohloubit pozitivní vztah k přírodě a svému regionu. Více než 350 milionů pokrmů ve školní jídelně ročně má zásadní vliv na veřejné zdraví, studijní výsledky, ekonomickou prosperitu, národní bezpečnost, ochranu životního prostředí a pozitivní náladu ve společnosti. 

Cesta za zlepšením školního stravování není podle českých kuchařek bez překážek. Co jejich každodenní práci komplikuje nejvíc?

To zjišťovala občanská iniciativa Skutečně zdravá škola v anketě mezi kuchařkami a vedoucími jídelen ve školách zapojených do stejnojmenného programu. Nejčastěji se opakovaly tyto odpovědi: děti, finance, spotřební koš a nedostatek informací.

1) Spotřební koš spíše zdržuje, než pomáhá

Naprostá většina kuchařek (90 % odpovídajících) by si přála úpravu stávajícího spotřebního koše, tedy vyhlášky, která určuje, kolik jakých potravin mají děti denně sníst. Současná úprava je podle nich příliš komplikovaná, zvyšuje administrativní zátěž, nevyhovuje výživovým požadavkům současných dětí a často vede k plýtvání potravinami.  Co se týče administrativy, i té spojené se spotřebním košem, 40 % z dotazovaných kuchařek uvedlo, že jim zabírá více než polovinu pracovní doby.

2) Peníze, peníze a zase peníze

60 % dotázaných kuchařek uvedlo, že jedním z hlavních problémů  oboru jsou finance – a to jak platy kuchařek, tak ceny obědů. Školní oběd stojí 20 – 30 Kč, ve většině škol se cena pohybuje spíše u spodní hranice. Z těchto peněz musí jídelny zaplatit veškeré použité suroviny, a je tu tak jen minimální prostor pro nákup zdravějších potravin, jako je kvalitní bílé maso, ryby, alternativy k bílé mouce, bylinky… Druhým problémem jsou platy kuchařek. Ty se pohybují v průměru mezi 12 000 a 14 000 Kč a s tímto ohodnocením se těžko hledají kvalitní pracovníci vzdělaní v oblasti zdravého stravování.

3) Nedostatek průběžného vzdělávání

84 % kuchařek v anketě odpovědělo, že by se chtěly ve svém oboru více průběžně vzdělávat. Naopak jen čtvrtina z nich uvedla, že jim přijde vzdělávání v jejich oboru dostatečné. Nejvíce z nich (41 %) by se chtělo vzdělávat především v oblasti zdravé výživy obecně, jaké potraviny a v jakých úpravách jsou a nejsou zdravé apod.

V tomto bodě kuchařkám pomáhá zapojení do programu Skutečně zdravá škola. V rámci programu totiž školní jídelny mohou využívat databázi zdravých receptů normovaných pro školní jídelny. Ty SZŠ připravila ve spolupráci právě s vedoucími jídelen a odpovídají jak finančním mantinelům, tak platné legislativě.  K tomu SZŠ kuchařkám poskytuje vzdělávací semináře, kde se dozvědí o zdravé výživě obecně a naučí se, jak se zmíněnými potravinami pracovat přímo v jejich kuchyni a jídelně.

4) Děti nechtějí jíst zdravá jídla a rodiče jídelny ve zdravém vaření nepodporují

Téměř tři čtvrtiny dotazovaných kuchařek uvedly jako jednu z hlavních překážek zdravého vaření to, že děti zdravější jídla odmítají jíst. Pokud například servírují luštěniny nebo ryby, vrací se podle nich někdy až polovina nedojedených porcí. Rodiče, kteří nevedou děti ke zdravé výživě, si pak v jídelnách stěžují, že děti chodí domů hladové, a žádají zařazování klasických pokrmů nebo dětem dávají bohaté (a velmi často nezdravé) sladké svačiny a děti pak oběd nejedí.

“Legislativa určuje, co mohou děti ve školní jídelně jíst. Jsou to ale kuchařky, kdo legislativu aplikuje a kdo určuje, co z předepsaných potravin děti opravdu jedí. Přitom jsou kuchařky většinou poslední, kdo se bere v potaz při debatách o zlepšování školního stravování,” vysvětluje Bohuslav Sedláček, zakladatel občanské iniciativy Skutečně zdravá škola, proč by měly být kuchařky partnery v aktuální debatě o změně školního stravování a proč Skutečně zdravá škola věnuje tolik úsilí právě jejich vzdělávání.

O Skutečně zdravé škole:

Skutečně zdravá škola je občanská iniciativa usilující o zlepšení školního stravování. Usiluje jednak o změnu vyhlášky o školním stravování tak, aby odpovídala současným vědeckým poznatkům, a též o zavádění komplexního programu Skutečně zdravá škola. Program je určen školám a v jeho rámci se vedení školy, učitelé, žáci, rodiče, pracovníci školních kuchyní, dodavatelé potravin, zemědělci a zástupci místní komunity společně zasazují o to, aby byla dětem poskytována chutná a zdraví prospěšná jídla a vytvářeny základy příjemné, zdravé kultury stravování. Školy, které se do programu zapojí, mimo jiné do kuchyně nakupují suroviny od místních farmářů, pekařů a řezníků a v jídelně poskytují pokrmy připravené z čerstvých sezónních surovin, splňujících kritéria Skutečně zdravé školy. Pro žáky organizují výlety na místní farmy, integrují téma jídlo do školního vzdělávacího programu, pořádají na škole farmářské trhy a komunitní aktivity, žáci absolvují lekce vaření a pěstují na školní zahradě vlastní ovoce a zeleninu. 

 

Web nebo e-shop?

Čtěte také

Nevšedné podoby prútia

Nevšedné podoby prútia 30. 3. 2019 Kultúrny dom Rudník V sobotu 30. 3. 2019 v  Kultúrnom dome v Rudníku se příznivci …